| Restituce
a průzkum původu předmětů |
Odborné aktivity a služby
Průzkum původu předmětů a restituce
1. Vznik Ústředního židovského muzea
2. Charakter sbírek a záznamy o nich
5.1 INFORMACE - Jaké předměty lze ve sbírkách Židovského muzea v Praze hledat?
7. Seznam předmětů, na něž byl uplatněn restituční nárok
8. Seznam knih, na něž byl uplatněn restituční nárok
1. Vznik Ústředního židovského muzea
Dne 15. března 1939, na počátku nacistické okupace okleštěných zbytků bývalé Československé republiky, tvořilo sbírku tehdy necelých 33 let starého Židovského muzea v Praze 1 101 předmětů (463 trojrozměrných, 309 obrazů a rytin, 339 písemných materiálů, knih a archiválií). Na území tzv. “Protektorátu Čechy a Morava” vstoupily v platnost německé rasové zákony a koncem roku 1941 začaly masové deportace židovského obyvatelstva - ponejprve do ghett na východě, později také do Terezína. První transport opustil Prahu 16. října 1941. Při pražské Židovské obci byla o tři dny dříve zřízena okupačními úřady tzv. Treuhandstelle, jejíž úkolem bylo shromažďovat majetek po deportovaných. V roce 1941 byly zakázány židovské bohoslužby a knihy stejně jako kultovní předměty z pražských synagog byly přeneseny do Pinkasovy synagogy.
V květnu 1942 dostala pražská obec za úkol shromáždit v Praze veškeré historicky cenné předměty, nacházející se v majetku židovských obcí na venkově. Prameny, ze kterých lze beze zbytku rekonstruovat samotné založení tzv. Ústředního židovského muzea, nebyly nalezeny. Existují však doklady, že osobnosti z okruhu pražské Židovské obce ve snaze zachránit alespoň to nejvzácnější z nacisty uloupených pokladů vyvinuly iniciativu, kterou nacistické úřady akceptovaly. Ve stejné době byly do fondu připravovaného muzea začleněny ke stávající pražské sbírce také sbírky židovských muzeí z Mikulova a z Mladé Boleslavi a v srpnu 1942 již Ústřední židovské muzeum prokazatelně působilo. Do jeho narychlo zřizovaných skladišť směřoval s výjimkou menší části knih výhradně výběr ze zabaveného obecního a soukromého židovského majetku z celého území “Protektorátu Čechy a Morava”. (Například předměty z pohraničních oblastí tzv. “Sudet” anektovaných už v září 1938 se tak do Ústředního židovského muzea nedostaly).
2. Charakter sbírek a záznamy o nich
Evidence, o níž se dnes při identifikaci knih či sbírkových předmětů Židovské muzeum v Praze opírá, je tzv. “německý katalog” muzea, pozůstávající z karet, vytvořených v Ústředním židovském muzeu. Celkový počet těchto karet, na nichž jsou evidovány pouze předměty z nacistických svozů, činí 101 000. Nejčastěji se vyskytují tři typy karet - pro evidenci trojrozměrných předmětů, knih anebo archiválií.
karta pro trojrozměrný předmět
V roce 1945 bylo v muzeu registrováno 213 096 položek uložených pod 101 000 inventárními čísly (včetně sbírek předválečného muzea). Archiválie (asi 40% z celkového počtu) tvořily archivy jednotlivých náboženských obcí a drobnější konvoluty - materiály různých spolků či pozůstalosti, listiny, privilegia apod. Knihy (asi 30%) zahrnovaly zejména tradiční spisy (judaika, hebraika, talmudika), odborné práce, ale i beletrii židovských autorů. Mnoho titulů přitom bylo zastoupeno multiplicitně. Sbírka obrazů (asi 7%) obsahovala vedle portrétních maleb z 19. století rovněž obrazy moderních židovských autorů z 1. třetiny 20. století. Předměty, dokumentující židovský náboženský život (asi 20%), se tradičně dělily na synagogální a předměty pro domácí obřady. První skupina byla početněji zastoupena - tvořila přibližně dvě třetiny kultových předmětů. Z uvedeného počtu inventárních čísel, které v poválečné době představovaly tzv. muzeální podstatu, pocházelo přibližně 96 000 čísel z majetku institucí a pouze zbývajících 5 000 ze soukromého majetku. V letech 1945-1950 bylo ze sbírek vyčleněno 2 396 předmětů, a to jednak jako restituce fyzickým osobám, jednak pro kultové potřeby 52 obnovených židovských obcí.
Od dubna 1950 do konce září 1994 bylo muzeum řízeno státem. V období komunistického režimu přitom byly některé předměty ukradeny, zničeny, nezákonně prodány soukromým i zahraničním sběratelům. To vedlo k ochuzení muzejního sbírkového fondu. Legálně bylo pouze v roce 1964 převedeno 1562 Tór (z toho 308 s povijany) na Westminster Synagogue v Londýně.
Sbírky muzea dnes pozůstávají z 2 476 synagogálních opon, 4 248 pláštíků na Tóru, 1117 drapérií, 608 pokrývek na pult, 70 svatebních baldachýnů, 371 talitů, 91 sáčků na tality, 479 modlitebních řemínků, 205 čepiček, 872 sobotních a pesachových pokrývek, 747 štítů na Tóru, 790 párů nástavců, 168 korun, 85 levitských souprav, 212 kořenek, 700 chanukových svícnů, 800 předmětů z majetku pohřebních bratrstev, 154 cínových mís a talířů, 373 předmětů používaných při vedení košer domácnosti a asi 10 000 předmětů obrazové sbírky, zahrnující vedle přibližně 2 500 maleb též kresby, grafiku a plastiku. Předměty z obrazové sbírky pocházejí ve své naprosté většině od pražských majitelů.
Fond knihovny Židovského muzea vytvořený z nacistických svozů let 1942-1944 představoval asi 46 000 knih včetně muzikálií. V roce 1945 bylo do Židovského muzea přivezeno asi 100 000 knih z knihovny koncentračního tábora Terezín, v níž se nacházely i knihy z různých židovských soukromých a institucionálních knihoven z celého území Německé říše, například z knihoven Rabínského semináře v Berlíně, Židovské obce ve Vídni nebo Rabínského semináře ve Vratislavi. Část těchto knih byla začleněna do fondu knihovny, část zůstala mimo knihovní fond. V roce 1946 se vrátila do Prahy knihovna pražské Židovské obce (v počtu asi 15 000 knih se sbírkou periodik a brožur), která byla do té doby deponována v bývalém klášteře Zlatá Koruna a vytváří dodnes historický fond knihovny Židovského muzea. V roce 1947 byl do knihovny muzea převeden blíže nespecifikovaný počet knih, uložených německými úřady před koncem války na zámcích Mimoň, Nový Falkenburg, Nový Perkštejn a Houska. V letech 1945-1950 byl značný počet ze všech uvedených knih kromě fondu z původní knihovny pražské Židovské obce z muzea znovu vyřazen. Stalo se tak - stejně jako u sbírkových předmětů - v rámci restitucí, přenecháním k užívání obnoveným židovským obcím, ale také přenecháním organizaci UNRRA (65 115 knih), jeruzalémské Národní a univerzitní knihovně (40 000 svazků) anebo organizaci JOINT (34 900 knih). Souhrnně lze říci, že v rámci válečných svozů bylo do Židovského muzea přivezeno více než 190 000 svazků a z toho počtu bylo asi 158 000 svazků vydáno zpět. V současném počtu více než 100 000 zpracovaných svazků jsou zahrnuty jak tyto svážené knihy, tak i primárně získané tituly (nákup, dar, odkaz, výměna). V knihovně Židovského muzea v Praze se nacházejí knihy cizích vlastníků, institucí či jednotlivců, u nichž neexistují prameny jednoznačně osvětlující původ děl a způsob, jakým jich bylo nabyto. Z přírůstkových knih nelze provenienci knih zjistit, ale lze předpokládat, že hlavními prameny poválečných knižních svozů se stala terezínská knihovna a mimoňský depot (převážně knihy neprotektorátních institucí). Tyto knihy původně nepatřící knihovně Židovského muzea byly v minulosti částečně začleněny do fondu, tedy je jim přidělena nová signatura a nové přírůstkové číslo, a částečně zůstaly vyčleněny zvlášť. Původního vlastníka jednotlivých knih je možno případně zjistit pouze celkovou systematickou fyzickou prohlídkou celého knihovního fondu muzea. Předpokladem ovšem je, že knihy budou obsahovat zřejmý identifikační znak (například razítko, ex libris, podpisy apod.). Výjimku tvoří historická knihovna Židovské náboženské obce v Praze a nově zakupované nebo jinak získávané tituly, jejichž původ je zřejmý.
Po přestěhování ŽMP do nové správní budovy získala knihovna kvalitní prostor pro trvalé uložení svých fondů v rekonstruovaných depozitářích. Po nastěhování, postavení fondu a kontrole řazení signatur byl počátkem května roku 2001 zahájen zaměstnanci knihovny výjimečný projekt - identifikace původních vlastníků knih, které jsou dnes součástí fondu knihovny. Jde o systematickou fyzickou prohlídku všech svazků za účelem zjištění původního vlastníka knihy.
Protože jsou knihy pocházející z válečných a poválečných svozů řazeny mezi primárně získávanou literaturu, je nutno provést komplexní prohlídku všech jednotlivých svazků, jichž má knihovna v současné době více než 100.000. Jedná se o svazky uložené v depozitářích i v dílčích knihovnách (příruční knihovně studovny, referenčního centra, zaměstnanců ŽMP, depozitáře periodik i fondu starých tisků). Identifikace probíhá přímo v depozitářích, vyžaduje pečlivost i systematičnost a je časově velmi náročná. Podle současných výsledků předpokládáme, že celý projekt potrvá přibližně 3 roky. Na identifikaci se podílí 7 zaměstnanců knihovny, kteří pracují ve dvojicích střídajících se v dopoledních a odpoledních směnách. Tento časově náročný projekt neomezil provoz knihovny ani referenčního centra.
Zjištěné údaje o původním vlastníkovi jsou ukládány do speciální vytvořené databáze, do níž je z časových důvodů zaznamenáván pouze identifikační znak knihy (signatura, přírůstkové číslo) a údaj o vlastníkovi - v případě instituce zvolená zkratka, u jednotlivce jméno, a typ záznamu - razítko, ex-libris, podpis, vpisek, darovací záznam apod. Vzhledem k neopakovatelnosti úkolu jsou do databáze zadávány veškeré čitelné a identifikovatelné záznamy o vlastníkovi bez ohledu na dobu vzniku vlastnického záznamu nebo způsob nabytí knihy, databáze tedy zahrnuje i tisky získané darem, antikvárním nákupem či výměnou.
Údaje získané při této systematické prohlídce knihovního fondu se stanou jednak podkladem pro případné restituční žádosti, a navíc i - díky zadávání všech identifikovatelných vlastnických záznamů a širšímu pojetí databáze - mohou sloužit částečně i jako historický pramen.
Restituční řízení v České republice je upraveno zákonem č. 212 ze dne 23. června 2000, jehož § 3 čl. 1 ustanovuje:
“Umělecká díla, která byla v období od 29. září 1938 do 4. května 1945 odňata fyzickým osobám v důsledku převodů nebo přechodů vlastnického práva, jež byly prohlášeny za neplatné dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., a která jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu, převedou se bezúplatně do vlastnictví fyzické osoby, která je před odnětím vlastnila, a pokud tato osoba zemřela, převedou se do vlastnictví jejího manžela anebo do vlastnictví jejích potomků, pokud původní vlastník a jeho manžel již zemřeli.”
Ačkoliv se tento zákon vztahuje výslovně pouze na předměty ve vlastnictví státu, bude se Židovské muzeum v Praze v analogických případech řídit jeho duchem. V minulosti ještě před schválením citovaného zákona již Židovské muzeum v Praze v prokazatelných případech navrátilo soukromý majetek nalézající se v jeho sbírkách.
V současné době jsou zevrubné prohlídce podrobovány zejména předměty obrazové sbírky, u nichž je největší pravděpodobnost, že pocházejí ze soukromého majetku. K nejcennějším obrazům patří část sbírky, která byla na podzim 2000 navrácena Židovskému muzeu v Praze Národní galérií. Židovské muzeum v Praze je však plně připraveno všemožně spolupracovat při identifikaci původního majitele u všech děl, které spravuje. Další početné obrazy pocházející pravděpodobně z nacisty zabaveného židovského majetku a spravované galeriemi v České republice je možno nalézt na webových stránkách Ministerstva kultury České republiky na adrese www.restitution-art.cz
5. Podmínky pro uplatnění nároků na vydání předmětu nacházejícího se ve sbírkách Židovského muzea v Praze, který byl protiprávně odňat v období nesvobody
1.) Předměty nacházející se ve sbírkách Židovského muzea v Praze, které byly v období od 29. září 1938 do 4. května 1945 odňaty fyzickým osobám v důsledku převodů nebo přechodů vlastnického práva, jež byly prohlášeny za neplatné dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., a které byly ke dni 30.9.1994, s výjimkou předmětů uvedených v čl. 3 těchto podmínek, ve vlastnictví Židovského muzea v Praze (dále jen předměty), převedou se bezúplatně do vlastnictví fyzické osoby, která je před odnětím vlastnila (dále jen původní vlastník). Pokud tato osoba zemřela nebo, byla-li prohlášena za mrtvou, jsou osobami oprávněnými k vydání takových předmětů, fyzické osoby v tomto pořadí:
a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
b) dědic ze závěti, který nabyl příslušný předmět
c) děti a manžel původního vlastníka, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě, jsou na jeho místě rovným dílem oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,
d) rodiče původního vlastníka,
e) sourozenci původního vlastníka, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, zemřelo-li některé z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti.
2.) Vzhledem k mimořádné historické hodnotě souboru terezínských dětských kreseb a terezínských kreseb dospělých autorů není možné uplatnit podle těchto podmínek nárok na vydání originálů těchto kreseb, a to s ohledem na úsilí o zachování celistvosti tohoto jedinečného souboru, kterému v případě neodborné manipulace či uložení hrozí bezprostřední zkáza.
Podle těchto podmínek nebudou dále vydávány předměty, které Židovské muzeum v Praze nebo někteří z jeho právních předchůdců nabyli koupí, darem nebo děděním.
3.) Podle těchto podmínek může být rovněž uplatněn nárok na vydání předmětu vráceného Židovskému muzeu v Praze zákonem č. 212/2000 Sb. nebo obdobnými restitučními předpisy vydanými v budoucnu.
4.) Bezúplatný převod podle předchozího článku provede Židovské muzeum v Praze na základě písemné žádosti původního vlastníka nebo oprávněné osoby, která bude podána poštou nebo osobně v sídle Židovského muzea v Praze na adrese Praha 1, U Staré školy 1,3 (dále jen žádost).
Doručení každé žádosti bude oznámeno uvedením informace o datu doručení a požadovaném předmětu na internetové stránce Židovského muzea v Praze a případně i v nejbližším vydání Zpravodaje Židovského muzea v Praze a měsíčníku Roš Chodeš. O žádostech osob uvedených v čl.1.) vztahujících se k jednomu předmětu bude rozhodnuto po uplynutí jednoho roku od oznámení doručení první žádosti. K později doručeným žádostem nebude přihlíženo.
5.) Pro vyhovění žádosti je nezbytné, aby žadatel zejména věrohodně prokázal, že byl vlastníkem požadovaného předmětu, případně že vlastníkem tohoto předmětu byl jeho manžel, předek, rodič, sourozenec nebo zůstavitel, po kterém dědictví nabyl žadatel. Pokud původním vlastníkem předmětu byl předek žadatele, musí žadatel k žádosti doložit doklady prokazující příbuzenský vztah k původnímu vlastníkovi (rodné, oddací a úmrtní listy a pod.). Pokud je žadatel dědicem po původním vlastníkovi, musí žadatel doložit nabytí dědictví po původním vlastníkovi.
6.) Pokud původním vlastníkem předmětu byl manžel žadatele, musí žadatel žádosti doložit oddací list nebo jiným způsobem doložit existenci manželství s původním vlastníkem v okamžiku jeho smrti.
7.) Žádost řádně podanou ve lhůtě uvedené v čl. 2. posoudí odborná komise jmenovaná na základě rozhodnutí správní rady Židovského muzea v Praze ředitelem muzea. Výsledky svého posouzení předloží správní radě muzea, která o žádosti rozhodne v nejkratším možném termínu. O nárocích na vydání knih není z technických důvodů možné rozhodnout dříve, než bude ukončena retrospektivní prohlídka knihovního fondu Židovského muzea v Praze, tj. do 30.6.2004.
8.) Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti může žadatel nejpozději do 15ti dnů ode dne jeho doručení podat písemný podnět k posouzení správnosti rozhodnutí dozorčí radou Židovského muzea v Praze. Svůj kontrolní závěr o souladu rozhodnutí správní rady se stanovami muzea, jeho zakladatelskou listinou, těmito podmínkami a obecně závaznými právními předpisy, předloží dozorčí rada správní radě, která případně revokuje své původní rozhodnutí.
9.) Žadatel, který bude mít za to, že při rozhodování o jeho žádosti byly porušeny tyto podmínky, se může se svým nárokem obrátit na příslušný soud (Obvodní soud pro Prahu 1).
5.1 INFORMACE - Jaké předměty lze ve sbírkách Židovského muzea v Praze hledat?
V rámci sbírek Židovského muzea v Praze mohou být předmětem restituce převážně předměty, které byly do sbírek začleněny během existence Ústředního židovského muzea (1942 – 1945) jako konfiskáty ze soukromého majetku židovských vlastníků. Jedná se především o předměty zabavené prostřednictvím pražské Treuhandstelle vlastníkům deportovaným od podzimu 1941 z Prahy a blízkého okolí do ghett a vyhlazovacích táborů.
Předmětem restituce ze sbírek Židovského muzea v Praze mohou dále být knihy přímo zabavené v ghettu Terezín deportovaným jednotlivcům, které se staly součástí terezínské Zentralbücherei, pokud po válce přešly do knihovny Židovského muzea v Praze.
Rovněž mohou být předmětem restituce knihy jednotlivců žijících mimo Protektorát, jež se nacházely v terezínské Zentralbücherei, pokud se později dostaly do sbírek Židovského muzea v Praze.
Ze skladišť Treuhandstelle mohly být do sbírek Ústředního židovského muzea začleněny pouze vybrané obrazy, grafické listy, kresby, knihy a popřípadě též rituální předměty z vybavení židovských domácností (například havdalové svícny, kořenky, sederové podnosy, schránky na etrog). Většinou se jednalo o předměty, kterým nebyla přisuzována větší hodnota. Ostatní předměty ze soukromého majetku (například nábytek, koberce, porcelán, sklo, šperky, obrazy starých mistrů, vzácné plastiky) nebyly nikdy do muzejních sbírek zahrnuty.
Pokud jde o předměty z vybavení předválečných synagog a z majetku židovských náboženských obcí a spolků, restituční nárok na ně uplatnit nelze, neboť tento majetek již byl v roce 1994 převeden státem na Federaci židovských obcí v ČR. FŽO tento majetek následně vložila do Židovského muzea v Praze.
Pokud jde o knihy, od května roku 2001 knihovna Židovského muzea v Praze pracuje na zjišťování původních vlastníků knih uložených v jejích fondech.
6. Podmínky pro uplatnění nároků na vydání knih z knihovního fondu Židovského muzea v Praze, které byly protiprávně odňaty fyzickým osobám v období nesvobody
1.) Knihy nacházející se v knihovním fondu Židovského muzea v Praze, které byly v období od 29. září 1938 do 4. května 1945 odňaty fyzickým osobám v důsledku převodů nebo přechodů vlastnického práva, jež byly prohlášeny za neplatné dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., a které byly ke dni 30.9.1994, s výjimkou předmětů uvedených v čl. 3 těchto podmínek, ve vlastnictví Židovského muzea v Praze (dále jen předměty), převedou se bezúplatně do vlastnictví fyzické osoby, která je před odnětím vlastnila (dále jen původní vlastník). Pokud tato osoba zemřela, nebo byla-li prohlášena za mrtvou, jsou osobami oprávněnými k vydání takových knih fyzické osoby v tomto pořadí:
a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
b) dědic ze závěti, který nabyl příslušnou knihu,
c) děti a manžel původního vlastníka, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě, jsou na jeho místě rovným dílem oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,
d) rodiče původního vlastníka,
e) sourozenci původního vlastníka, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, zemřelo-li některé z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti.
2.) Podle těchto podmínek nebudou vydávány knihy, které Židovské muzeum v Praze nebo někteří z jeho právních předchůdců nabyli koupí, darem nebo děděním.
3.) Podle těchto podmínek může být rovněž uplatněn nárok na vydání knih vrácených Židovskému muzeu v Praze případnými restitučními předpisy vydanými v budoucnu.
4.) Bezúplatný převod podle předchozího článku provede Židovské muzeum v Praze na základě písemné žádosti původního vlastníka nebo oprávněné osoby, která bude podána poštou nebo osobně v sídle Židovského muzea v Praze na adrese Praha 1, U Staré školy 1,3 (dále jen žádost).
Doručení každé žádosti bude oznámeno uvedením informace o datu jejího doručení a specifikací požadovaných knih na internetové stránce Židovského muzea v Praze. O žádostech osob uvedených v čl.1.) vztahujících se k jedné knize, případně knihám jednoho původního vlastníka, bude rozhodnuto po uplynutí jednoho roku od oznámení doručení první žádosti. K později doručeným žádostem nebude přihlíženo.
5.) Pro vyhovění žádosti je nezbytné, aby při provenienčním průzkumu v rámci retrospektivní prohlídky knihovního fondu ŽMP bylo na základě jednoznačného a datovatelného vlastnického záznamu (podpisu, exlibris, kupního záznamu apod.) zjištěno vlastnictví požadované knihy žadatelem v období nesvobody, případně skutečnost, že vlastníkem této knihy byl v období nesvobody jeho manžel, potomek, rodič, sourozenec nebo zůstavitel, po kterém dědictví nabyl žadatel. Pokud původním vlastníkem knihy byl předek žadatele, musí žadatel k žádosti doložit doklady prokazující příbuzenský vztah k původnímu vlastníkovi (rodné, oddací a úmrtní listy apod.). Pokud je žadatel dědicem po původním vlastníkovi, musí žadatel doložit nabytí dědictví po původním vlastníkovi.
Žádosti není možné vyhovět v případě, že v požadované knize budou zjištěny vlastnické záznamy více osob, a nebude tak možné stanovit skutečného jediného původního vlastníka knihy.
Žádosti nebude možno vyhovět ani tehdy, budou-li vedle vlastnického záznamu fyzické osoby nalezeny vlastnické záznamy (tj. značky, signatury, razítka apod.) korporativního vlastníka-právnické osoby, či bude-li z jiných dokladů nebo indicií zřejmé, že v době odnětí či přibytí knihy do ŽM se o korporativní majetek jednalo. Z knih, které vedle vlastnického záznamu fyzické osoby nesou také číslo německého katalogu ŽM, připadají takto pro restituci v úvahu pouze knihy, u nichž je jako svozové místo uvedena „Treuhandstelle“ či je na kartě původní vlastník-fyzická osoba explicitně uveden.
Žádosti bude možné vyhovět pouze v případě, že vydání požadované knihy nebude bránit právní úprava České republiky platná v době posuzování žádosti.
6.) Pokud původním vlastníkem knihy byl manžel žadatele, musí žadatel žádosti doložit oddací list nebo jiným způsobem doložit existenci manželství s původním vlastníkem v okamžiku jeho smrti.
7.) Řádně podanou žádost posoudí odborná komise jmenovaná na základě rozhodnutí správní rady Židovského muzea v Praze ředitelem muzea. Výsledky svého posouzení předloží správní radě muzea, která o žádosti rozhodne v nejkratším možném termínu.
Podle těchto pravidel není možné uplatnit nárok na vydání knih vlastněných v minulosti právnickými osobami ani nároky fyzických nebo právnických osob, současných právních nástupců takových původních vlastníků.
8.) Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti může žadatel nejpozději do 15ti dnů ode dne jeho doručení podat písemný podnět k posouzení správnosti rozhodnutí dozorčí radou Židovského muzea v Praze. Svůj kontrolní závěr o souladu rozhodnutí správní rady se stanovami muzea, jeho zakladatelskou listinou, těmito podmínkami a obecně závaznými právními předpisy, předloží dozorčí rada správní radě, která případně revokuje své původní rozhodnutí.
7. Seznam předmětů, na něž byl uplatněn restituční nárok
Seznam prací Helly Guth (1908–1992), na jejichž vydání byl ke dni 26. 9. 2008 uplatněn nárok dle Podmínek pro uplatnění nároků na vydání předmětu (více viz Podmínky pro uplatnění
nároků na vydání předmětu).
Originální názvy v němčině jsou uváděny v závorce za českým překladem; vročení uvedená v závorce jsou odvozená či přibližně určená – týká se explicite nedatovaných prací; veškeré v seznamu uvedené předměty byly konfiskovány z majetku paní Heleny Guthové, rozené Rosenzweigové, narozené 27. 11. 1879, deportované dne 14. 12. 1941 z Prahy do Terezína (M 686) a odtud dále dne 23. 10. 1944 do Osvětimi (Et 520), kde zahynula.
1) 77.824/1
Hella Guth: Žena s papouškem (Frau und Papagei), (kol. r. 1928)
Dřevořez na japanu, list: 213 x 163 mm, otisk: 140 x 116 mm
Signováno monogramem vlevo na desce: HG
Značeno pod otiskem: „Frau und Papagei“; PD: „Hella Guth“; nedatováno
Verso: na zadní straně kartónu náčrt ženského aktu a písmenné a číselné označení – PH: „f“; PD: „1h“
Adjustace: podlepeno na kartónu o rozměru 441 x 300 mm
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
2) 77.824/2
Hella Guth: Dívky u okna (Mädchen am Fenster), 1928
Dřevořez na papíru, list: 316 x 233 mm, otisk: 160 x 140 mm
Značeno pod otiskem: „Hella Guth 928“
Verso: PH: „b“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
3) 77.824/3
Hella Guth: Dívky u okna (Mädchen am Fenster), (1928)
Dřevořez na japanu, list: 277 x 214 mm, otisk: 160 x 140 mm
Značeno pod otiskem: „Mädchen am Fenster, Hella Guth“; nedatováno
Verso: PH: „c“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
4) 77.824/4
Hella Guth: Hella Guth: Dívky u okna (Mädchen am Fenster), 1928
Dřevořez na papíru, list: 290 x 230 mm, otisk: 160 x 140 mm
Značeno pod otiskem: „Mädchen am Fenster, Hella Guth“; nedatováno
Verso: PH: „d“; PD: „5“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
5) 77.824/5
Hella Guth: Předměstský kabaret (Vorstadt – Varieté), (20. léta 20. stol.)
Dřevořez na papíru, list: 390 x 350 mm; otisk: 288 x 244 mm
Značeno pod otiskem: „Vorstadt – Varieté, Hella Guth“; nedatováno
Verso : PH: „e“; PD: „2“
[srov. inv. č. 77.826/4]
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
6) 77.824/6
Hella Guth: Matka s mrtvým dítětem, (kol. r. 1928)
Dřevořez na papíru, list: 458 x 258 mm; otisk: 290 x 172 mm
Značeno LD na desce monogramem: HG; značeno též PD pod otiskem: „Hella Guth“; nedatováno
Verso: PH: „g“
[srov. inv. č. 77.826/11]
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
7) 77.824/7
Hella Guth: Krajina (Landschaft), (kol. r. 1928)
Dřevořez na papíru, list: 213 x 166 mm; otisk: 160 x 139 mm
Značeno pod otiskem: „Landschaft Hella Guth“; nedatováno
Verso: „PH: „M“
[srov. inv. č. 77.826/1]
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
8) 77.825/1
Hella Guth: Žena se džbánem, (kol. r. 1931)
Kresba štětcem (dřívkem) a tuší na papíru, 292 x 228 mm
Značeno PD: „Hella Guth“; nedatováno
Adjustace: podlepeno na papíru o rozměrech 494 x 321 mm
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
9) 77.825/2
Hella Guth: Hlava ženy, 1931
Kresba štětcema tuší na papíru, 354 x 248 mm
Značeno L: „Hella Guth 31“
Verso: ženský akt – lineární náčrt tužkou; PD: „12“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
10) 77.825/3
Hella Guth: Dvě hlavy, 1931
Kresba štětcem a tuší na papíru, 396 x 394 mm
Značeno PD: „Hella Guth 31“
Verso: PD: „13“ (nebo „18“ ?)
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
11) 77.825/4
Hella Guth: Venkovské děti (Bauernkinder), 1932
Kresba štětcem a tuší na papíru, 518 x 418 mm
Značeno LD: „Bauerkinder“; PD: „Hella Guth 32“
Verso: PD: „9“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
12) 77.825/5
Hella Guth: Cirkus, (počátek 30. let 20. stol.)
Kresba štětcema tuší na papíru, 343 x 210 mm
Značeno LD: „Cirkus“; PD: „Hella Guth“; nedatováno
Adjustace: podlepeno na papíru o rozměru 442 x 302 mm
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
13) 77.825/6
Hella Guth: Sedící ženský akt, (počátek 30. let 20. stol.)
Kresba štětcem a tuší na papíru, 288 x 227 mm
Značeno PD: „Hella Guth“; nedatováno
Verso: PD: „15“
Adjusatce: podlepeno na kartónu o rozměru 440 x 300 mm)
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
14) 77.825/7
Hella Guth: Osamělý host (Einsamer Gast), (počátek 30. let 20. stol.)
Uhel na papíru, 205 x 242 mm
Značeno LD: „Einsamer Gast“; PD: „Hella Guth“; nedatováno
Verso: PH: „11“
Adjustace: podlepeno na papíru o rozměru 300 x 312 mm
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
15) 77.825/8
Hella Guth: Matka s novorozenětem, (přelom 20. a 30. let 20. stol.)
Uhel na papíru, 268 x 217 mm
Značeno LD: „Aktstudie“
Značeno PD: „Hella Guth“; nedatováno
Verso: PD: „14“
Adjustace: podlepeno na kartónu 440 x 300 mm
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
16) 77.825/9
Hella Guth: Hlava mladíka, 1931
Kresba uhlem na ručním papíru, 573 x 407 mm
Značeno PD: „Hella Guth 1931“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
17) 77.825/10
Hella Guth: V krčmě (Gasthaus), (přelom 20. a 30. let 20. stol.)
Uhel na papíru, 348 x 320 mm
Značeno LD: „Gasthaus“; PD: „Hella Guth“; nedatováno
Adjustace: podlepeno na papíru o rozměru 555 x 440 mm
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
18) 77.825/11
Hella Guth: Filmový ateliér (Filmatelier), (přelom 20. a 30. let 20. stol.)
Uhel na papíru, 388 x 313 mm
Značeno PD: „Hella Guth“; LD: „Filmatelier“; nedatováno
Adjustace: podlepeno na papíru o rozměru 570 x 439 mm
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
19) 77.825/12
Hella Guth: „Allan Borg: Konec druhého dějství. Kreslila Helena Guthová.“ (Scénický návrh – návrh plakátu), (30. léta 20. stol.)
Kresba štětcem a tuší a bílá temperová barva na papíru, 226 x 442 mm
Neznačeno
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
20) 77.826/1
Hella Guth: Krajina (Landschaft), (kol. r. 1928)
Dřevořez na papíru, list: 314 x 228 mm; otisk: 160 x 140 mm
Značeno pod otiskem: „Landschaft Hella Guth“; nedatováno
[srov. inv. č. 77.824/7]
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
21) 77.826/2
Hella Guth: Krajina s řekou, mostem a sloupy elektrického vedení, 1928
Dřevořez na papíru, list: 222 x 314 mm; otisk: 140 x 160 mm
Značeno monogramem PD na desce: „HG“; datace: „Weinachten 28“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního
čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
22) 77.826/3
Hella Guth: V přístavu, 1928
Dřevořez na papíru, list: 227 x 316 mm; otisk: 141 x 159 mm
Značeno PD na reversu: „Weinachten 28“
Verso: dtto
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
23) 77.826/4
Hella Guth: Krajina se stromy a sluncem, 1928
Dřevořez na papíru, list: 224 x 312 mm; otisk: 142 x 159 mm
Značeno monogramem dole uprostřed na desce: „HG“
Verso PD: „Weinachten 28“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
24) 77.826/5
Hella Guth: Krajina s mostem, 1928
Dřevořez na japanu, list: 283 x 202 mm; otisk: 160 x 140 mm
Značeno na reversu: „Weinachten 28“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
25) 77.826/6
Hella Guth: Kostel na pobřeží (Kirche am Meer), (kol. r. 1928)
Dřevořez na papíru, list: 293 x 237 mm; otisk: 160 x 138 mm
Značeno pod otiskem: „Kirche am Meer“; PD: Hella Guth; nedatováno
Adjustace: papsparta o rozměru 341 x 260 mm
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
26) 77.826/7
Hella Guth: Japonky (Japanerinnen), (kol. r. 1928)
Dřevořez na papíru, list: 251 x 193 mm; otisk: 154 x 193 mm
Zančeno LD pod otiskem: Japanerinnen; PD pod otiskem: Hella Guth; nedatováno
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
27) 77.826/8
Hella Guth: Matka (Mutter), 1928
Dřevořez na papíru, list: 287 x 234 mm; otisk: 205 x 160 mm
Značno PD pod otiskem: Hella Guth; PD na desce: „HG 1928“; LD pod otiskem: „Mutter“
Verso PD: „cena K 55“; „3“; PH: „h“
Adjustace: -Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
28) 77.826/9
Hella Guth: Dvě dívky (Zwei Mädchen), (kol. r. 1928)
Dřevořez na japanu, 232 x 123 mm (list seříznut)
Značeno LD: „2 Mädchen‘; PD: Hella Guth; nedatováno
Verso: PH: „i“; PD: „4“
Adjustace: podlepeno na kartónu o rozměru 441 x 214 mm
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
29) 77.826/10
Hella Guth: Žena s papouškem (Frau mit Papagei), (kol. r. 1928)
Dřevořez na papíru, list: 218 x 194 mm; otisk: 139 x 116 mm
Značeno PD pod otiskem: „Hella Guth“; LD: „Frau mit Papagei“; nedatováno
Adjustace: podlepeno na papíru o rozměru 443 x 302 mm
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
30) 77.826/11
Hella Guth: Matka s dítětem, (kol. r. 1928)
Dřevořez na papíru, list: 433 x 244 mm; otisk: 290 x 170 mm
Značeno LD na desce: „HG“; PD pod otiskem: „Hella Guth“
Verso: PH: „K“
[srov. inv. č. 77.824/6]
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
31) 77.826/12
Hella Guth: Z práce (Arbeitsschluss), (kol. r. 1928)
Dřevořez na papíru, list: 412 x 321 mm; otisk: 340 x 270 mm
Značeno LD pod otiskem: „Arbeitsschluss“; PD pod otiskem: „Hella Guth“; nedatováno
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
32) 77.826/13
Hella Guth: Večer v parku (Abend im Park), 1931
Dřevořez na papíru, list: 384 x 320 mm; otisk: 282 x 216 mm
Značeno LD pod otiskem: „Abend im Park“; PD pod otiskem: „Hella Guth 1931“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
33) 77.826/14
Hella Guth: Předměstský kabaret (Vorstadt – Varieté), (přelom 20. a 30. let 20. stol.)
Dřevořez na papíru, list: 390 x 350 mm; otisk: 288 x 245 mm
Značeno LD pod otiskem: „Vorstadt – Varieté“; PD: „Hella Guth“; nedatováno
[srov. inv. č. 77.824/5]
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
34) 77.826/15
Hella Guth: Cesta do kostela v zimě (Kirchgang im Winter), 1927
Dřevořez na papíru, list: 318 x 190 mm; otisk: 203 x 122 mm
Značeno dole pod otiskem: „Kirchengang im Winter, Hella Guth, 1927“
Verso: PH: „o“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
35) 77.826/16
Hella Guth: Před zrcadlem, (přelom 20. a 30. let 20. stol.)
Dřevořez na papíru, list: 316 x 323 mm; otisk: 218 x 201 mm
Značeno monogramem PD na desce: HG ; nedatováno
Verso: PH: „p“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
36) 77.826/17
Hella Guth: Zpěv děl (Kanonensong), (30. léta 20. stol.)
Dřevořez na papíru, list: 494 x 338 mm; otisk: 193 x 158 mm
Značeno dole pod otiskem: „Kanonesang Hella Guth“; nedatováno
Verso PH: „qu“; PD: „11a“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
37) 77.826/18
Hella Guth: Válečný invalida (Der Krüppel), (přelom 20. a 30. let 20. stol.)
Dřevořez na papíru, list: 300 x 256 mm; list: 436 x 350 mm
Značeno monogramem LD na desce: „HG“; dole pod otiskem: „Der Krüppel, Hella Guth“; nedatováno
Verso: PH: „r“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
38) 77.826/19
Hella Guth: Anekdota
Kresba štětcem a tuší, tempera a tužka na papíru, 302 x 410 mm
Neznačeno / nedatováno
Při spodním okraji tužkou doprovodný text:
- Pánové, chci vás upozornit, že ten rámus je slyšet až v přízemí.
- A pročpak potom lezete až nahoru?
Verso: PH: Guthová Helena Praha IV
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
39) 77.827/1
Hella Guth: Cikánka, (30. léta 20. stol.)
Akvarel na papíru, 243 x 233 mm
Značeno PD: Hella Guth; nedatováno
Verso: PD: „24“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
40) 77.827/2
Hella Guth: Selská svatba (Bauernhochzeit), 1932
Akvarel na papíru, 209 x 310 mm
Značeno LD: „Bauernhochzeit“; PD: „Hella Guth 1932“
Adjustace: podlepeno na archu papíru o rozměru 314 x 460 mm
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
41) 77.827/3
Hella Guth: Vesnice (Dorf), 1932
Akvarel a kvaš (tempera?) na papíru, 518 x 417 mm
Značeno PD: „Helena Guth 32“; LD: „Dorf“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
42) 77.827/4
Hella Guth: Výroční trh (Jahrmarkt), 1932
Akvarel na papíru, 514 x 417 mm
Značeno PD: „Hella Guth 32“; LD: „Jahrmarkt“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
43) 77.827/5
Hella Guth: Sedící selka, 1932
Akvarel a tempera (kvaš ?) na papíru, 520 x 418 mm
Značeno PD: Hella Guth 32
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
44) 77.827/6
Hella Guth: V hostinci (Das Gasthaus), 1932
Kresba štětcem a tuší, kolorováno akvarelem, na papíru, 519 x 418 mm
Značeno LD: „Der Gasthaus“; PD: „Hella Guth 32“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
45) 77.827/7
Hella Guth: Hráči karet (Finanční transakce?), (počátek 30. let 20. stol.)
Kresba štětcem a tuší, kolorovaná akvarelem, na papíru, 332 x 405 mm
Značeno LD: „Hella Guth“; nedatováno
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
46) 77.827/8
Hella Guth: Společnost na ulici (Čtveřice / Prostitutky a zákazníci), (kolem r. 1932)
Kresba štětcem a tuší, kolorovaná akvarelem, na papíru, 443 x 305 mm
Značeno LD: „Hella Guth“; nedatováno
Verso: PD: „23“
Provenience: akvizice ŽMP z roku 1944, Treuhandstelle, v NK záznam transportního čísla posledního majitele před konfiskací: M 686
8. Seznam knih, na něž byl uplatněn restituční nárok
Paní Malkou Hahn (USA) byl vznesen restituční nárok na knihy Naftali Zvi Kartagenera (Rosenthal bei Reichenberg [Liberec–Růžodol], Rudnik, Praha). Žádost o vydání, která se vztahuje na celkem 5 knih, byla zaregistrována dne 7. 6. 2007 dle „Podmínek pro uplatnění nároků na vydání knih z knihovního fondu Židovského muzea v Praze, které byly protiprávně odňaty fyzickým osobám v období nesvobody“ ze dne 7.6. 2007.
1. sign. 19.645, př. č. 117.261
Torat Šim´on, Mukačevo 1934
vlastnický záznam : razítko
2. sign. 21.423, př. č. 118.776
Sefer ha-chajim, Krakov 1923
vlastnický záznam : razítko
3. sign. 21.672, př. č. 119.036
Sefer chovot ha-levavot, Vilna 1928
vlastnický záznam : vpisek
4. sign. 35.491, př. č. 145.999
Tora, Šemot, Lemberg 1878
vlastnický záznam : razítko
5. sign. 35.612, př. č. 146.120
Tora, Dvarim, Lemberg 1878
vlastnický záznam : razítko
© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze